... Mnozí si myslí, že jaderná válka je dnes nemožná. Jako bývalý důstojník zpravodajské služby Ministerstva obrany, který vedl „červené týmy“ ve válečných hrách simulujících konflikt mezi Ruskem a NATO, vám zde vysvětlím, proč je to mylný názor. Hrozba jaderné války je vyšší než kdykoli předtím. „Nemožné“ je mnohem pravděpodobnější, než si většina lidí je ochotna připustit.

Ani Rusko, ani NATO nechtějí přímý otevřený konflikt. Ale jak válka na Ukrajině, zástupná konfrontace mezi Moskvou a Washingtonem, zuří dál, riziko neúmyslné eskalace kvůli nedorozumění rychle roste.

Po dobu pěti dnů prováděly ruské síly společně se svými běloruskými protějšky cvičení „Zapad 2025“ na 41 výcvikových základnách v západním Rusku a Bělorusku. Cílem bylo poučit se z aktuálního konfliktu na Ukrajině, se zaměřením na hybridní údery, taktiku mobilního dělostřelectva a boj proti dronům. Rusko uspořádalo předchozí cvičení Zapad na podzim 2021 a využilo je jako zástěrku k nashromáždění přibližně 190 000 vojáků podél své západní hranice před invazí na Ukrajinu, s cílem dosáhnout taktického překvapení proti Kyjevu a NATO. Zapad-2021 se zúčastnily také síly z Běloruska, které nyní disponují ruskými taktickými jadernými zbraněmi.

Rusové pravidelně cvičí schvalování jaderných úderů v rámci vojenských cvičení, při nichž Putin „stiskne tlačítko“, protože věří, že jejich vůdce musí být na tuto akci psychicky připraven. Je to výsledek důležité lekce, kterou se poučili během sovětské éry. V roce 1972 se prý tehdejší generální tajemník Leonid Brežněv „třásl“, když byl požádán, aby stiskl tlačítko během cvičení simulujícího válku s USA. Neustále se ptal svého ministra obrany Andreje Grečka, zda se „určitě jedná o cvičení“.

To neznamená, že Putin je střelcem. Nechce jadernou válku. Ale ruský vůdce a jeho generální štáb považují jaderné zbraně za bojovou alternativu spíše než za pouhou psychologickou zbraň. ...

Rozhodující je, že mezi NATO a Ruskem nyní neexistuje žádná důvěra. Dlouhodobé obavy Moskvy, že USA usilují o změnu režimu v Rusku, byly ještě umocněny častými komentáři západních představitelů, kteří otevřeně nebo nepřímo vyjadřovali svůj záměr porazit ruskou armádu, zničit její ekonomiku a odstranit Putina z moci. Ukrajinské útoky na ruskou jadernou triádu, konkrétně na strategické bombardéry, které tvoří jádro ruské odstrašovací a obranné strategie, pravděpodobně tyto obavy ještě více prohloubily.

NATO se zase obává ruského útoku na jeden ze svých členských států, který by vedl k uplatnění článku 5 o kolektivní obraně, zejména pokud by padla Ukrajina. Nedávné narušení vzdušného prostoru NATO Kremlem vedlo alianci k zahájení nové vojenské operace s krycím názvem Eastern Sentry (Východní stráž) dne 12. září 2025.

Normální riziko narušení vzájemných zájmů se zvyšuje v obdobích vysokého napětí a při souběžných vojenských aktivitách, jako jsou cvičení Zapad-2025, Eastern Sentry a polské cvičení Iron Gate. Dnes je region také přeplněn sledovacími prostředky, bojovou municí všech typů, válečnými loděmi a podpůrnými plavidly, které všechny operují ve velmi těsné blízkosti. Nebezpečí nehody je proto velmi vysoké.

Existuje silný historický příklad toho, jak rychle a snadno se situace může zhoršit v období takto napjatých vztahů.

V listopadu 1983 NATO v rámci vojenského cvičení Able Archer 83 provádělo simulaci jaderného úderu. Vztahy byly napjaté již poté, co Sověti sestřelili jihokorejské dopravní letadlo, které se odchýlilo od kurzu na cestě z Anchorage do Soulu. Kreml však kvůli Able Archer propadl panice, protože předpokládal, že se jedná o skutečný útok, a nikoli o cvičení.

Ruské zpravodajské služby byly dva roky v pohotovosti, protože v roce 1981 dostaly od předsedy KGB Jurije Andropova a Brežněva za úkol hledat náznaky záměru USA provést jaderný útok na SSSR. KGB vydala počítačem generovanou zpravodajskou analýzu, která naznačovala, že „korelace světových sil“ dramaticky favorizuje Spojené státy. Výsledkem byl rozsáhlý tajný program sběru zpravodajských informací s krycím názvem RYAN (Rakjetno-Jaděrnoje Napaděnie; „jaderný raketový útok“ v ruštině), jehož cílem bylo najít známky příprav USA na válku se SSSR. To povzbudilo sovětské vůdce, aby v postoji USA viděli přesně to, co hledali. Simulované použití jaderných zbraní v plném rozsahu silami NATO mohlo pro Sověty znamenat jen jedno: začátek jaderné války.

Masivní sovětský jaderný útok čekal jen na rozkaz od Andropova. Během celé krize neproběhla mezi Moskvou a Washingtonem žádná komunikace, která by situaci vyjasnila. Naštěstí nebyl žádný rozkaz vydán a po skončení cvičení NATO 11. listopadu 1983 napětí opadlo.

(Michal Svatoš k listopadu 1983 uvádí: "SSSR tajně uvedl do pohotovosti své jaderné síly v Polsku a ve Východním Německu, a na všechna letadla 4. letecké armády SSSR zvláštního určení umístěné na polských letištích byly neprodleně naloženy jaderné rakety a bomby"  - poznámka JJ).

Mohlo to však skončit úplně jinak. A svět dnes čelí podobné situaci, vzhledem k rozpadu důvěry mezi Ruskem a Západem a také kvůli selhání klíčových komunikačních kanálů.

Ani NATO, ani Rusko nechtějí skončit v ozbrojeném střetu, natož v jaderné válce. Ale ani jedna ze stran nechce dopustit, aby druhá strana byla vnímána jako vítěz na Ukrajině. Obě strany očekávají útok protivníka a využívají své rozsáhlé systémy sběru zpravodajských informací k hledání jakýchkoli známek blížícího se útoku, aby mohly rychle přijmout rozhodnutí.

Interpretace záměrů protivníka je ze své podstaty obtížná. Ne každý rozkaz lze zachytit a ne každý zpravodajský indikátor je pozorovatelný. Zmatek a chyby, které jsou výsledkem příslovečné „válečné mlhy“, jsou běžnými atributy ozbrojeného konfliktu. Pravděpodobnost, že v tomto napjatém prostředí dojde k chybnému odhadu s tragickými následky, je velmi reálná.

Vzhledem k tomu, že sociální média jsou zaplavena ultimáty prezidenta Trumpa a hrozbami vydávanými Putinovými zástupci, pokud v Moskvě, Washingtonu a Evropě nezvítězí chladnější hlavy, jaderná válka by se mohla stát naplněným proroctvím.

Rebekah Koffler je strategická analytička vojenského zpravodajství, dříve působila v americké Defense Intelligence Agency (DIA). Je autorkou knihy „Putin’s Playbook“ (Putinova příručka), Regnery 2021. Její další kniha „Trump’s Playbook“ (Trumpova příručka) vyjde později v tomto roce.

Celý článek zde.