... 3. října 1990 se stalo pět východoněmeckých zemí součástí Německé spolkové republiky. Ač již 9. listopadu 1989 padla Berlínská zeď a s pádem tohoto symbolu rozdělení nastal spontánní (a realisticky viděno asi i nevyhnutelný) proces sjednocování, jehož výsledkem byl k 1. červenci 1990 vznik měnové, hospodářské a sociální unie západní a východní části Německa, formálně vznikla jednotná Německá spolková republika až 3. října 1990. ...

Margaret Thatcherová se vzniku velkého sjednoceného Německa uprostřed Evropy obávala. Varovala, že „Němci mají silný národní temperament, se kterým hledají evropské vůdcovství“. Na schůzce s historiky a svými poradci (tzv. Seminář v Chequers v březnu 1990) trvala na tom, že „dva evropské konflikty vznikly vinou Německa“ a že „německé sjednocení ohrozí evropskou rovnováhu sil a může destabilizovat Evropu“. ...

Gorbačov naivně věřil ve vznik „nového světového řádu založeného na důvěře“, proto kladl sjednocení Německa minimální odpor. Kohl a celá německá delegace byli prý dokonce překvapeni „měkkostí“ Sovětů, neboť byli připraveni zaplatit daleko vyšší finanční požadavky Sovětů na odškodnění, než které nakonec Gorbačov uplatnil. Tomu šlo nejvíce o zabránění rozšiřování NATO na východ. Proto se spokojil s ústním slibem tehdejšího generálního tajemníka NATO Manfreda Wörnera, že se sice východní část Německa v rámci společného německého státu stane členem NATO, ale tato vojenská organizace „už se potom nerozšíří na východ ani o píď“. ...

Ani evropská integrace, jak si myslel Mitterand, ani členství v NATO sjednocené Německo „nezkrotily“. Svojí politickou i hospodářskou silou se této zemi podařilo prostřednictvím institucí Evropské unie vnutit evropským státům německé kontinentální zájmy. Evropský Green Deal má ideové kořeny v německé zelené politice. Merkelové Německo otevřelo stavidla masové migraci, která zásadně mění strukturu evropské populace i kulturní rámce, ve kterých se Evropa po dlouhá staletí vyvíjela.

Dnešní Merzovo Německo se netají svými vyzbrojovacími ambicemi. Svým voláním po znovuvytvoření „nejsilnější armády v Evropě“ by nám mělo připomenout trpkou evropskou válečnou zkušenost s touto mocností. I proto, že se dnes podobně jako kdysi, Německo nachází ve vážných ekonomických a společenských problémech. ...

Celý článek zde.