Ústavní právník Zdeněk Koudelka při rozhovoru na Protiproud TV (19.11.2025) mimo jiné řekl:

- v době covidové jsem proti vládě Andreje Babiše vystupoval, a tehdy bych si nepomyslel, že budu někdy vystupovat na jeho obhajobu, ale to, co řekl prezident Petr Pavel 17. listopadu, mne k tomu donutilo

- Andrej Babiš ve střetu zájmu není, i když to prezident tvrdí

- EU žádný zákon o střetu zájmů nemá (protože nemá vůbec žádné zákony); naše zákony zakazují členům vlády podnikat, být členem dozorčí rady, nebo představenstva, ale mohou vlastnit akcie (třeba Agrofertu); členové vlády nemohou vlastnit média

- oddělení Andreje Babiše od ANO by toto hnutí významně oslabilo, což je to, co chce prezident dosáhnout

- pokus prezidenta není neústavní, protože nemusí jmenovat vítěze voleb; neměl by ale argutmentovat lživě - tedy střetem zájmů; je to pokus ohnout výsledky voleb

- doplněk zákona o střetu zájmů z roku 2017 byl připraven na míru proti Andreji Babišovi; přesto ani podle tohoto zákona ve střetu zájmu není; média už nevlastní (Mafru prodal); tento zákon zakazuje těmto osobám přijímat státní dotace - to je ale věc orgánů, které tyto dotace schvalují, a ne Andreje Babiše

- Karel Schwarzenberg, přestože byl velmi bohatý, díky tomu, že vlastnil velké pozemky, byl příjemcem velkých dotací (zemědělských), což nikomu nevadilo

- až do roku 1997 (od roku 1918) byla u nás vláda vždy jmenována jako celek (tedy premiér i ministři) - poprvé se to změnilo roku 1997 ("Sarajevský atentát"), podle ústavního práva je v tomto postup Petra Pavla správnější

- 100 krát opakovaná lež se stává pravdou; nevěřte České televizi, stačí si přečíst zákon o střetu zájmů

- podnikatelské dotace EU jsou podle mne legalizovaná krádež - bere se všem, i chudým, a dává se jen někomu; na tom je ale založena celá EU

- třetí pokus navrhnout někoho, kdo by sestavil vládu, by sice měl Tomio Okamura, ale znamená to jen to, že navrhne Andreje Babiše prezidentovi, který to ale nemusí akceptovat a může říct: "toho nechci, navrhněte někoho jiného"; předseda sněmovny pak může odpovědět: "jiného nenavrhu"; - co by bylo dál ústava nestanoví, proto to nelze předpovědět

- vláda bez prezidenta existovat nemůže, vláda bez důvěry parlamentu - u nás - existovat může; Jiří Rusnok vládl bez důvěry parlmentu půl roku; u nás má vláda bez důvěry parlamentu stejné pravomoci, jak vláda s důvěrou (na Slovensku jsou pravomoci vlády v demisi výrazně omezené)

- jediná páka na prezidenta, kterou sněmovna má, je schválení rozpočtu; jinak bude rozpočtové provizórium a to by vytvořilo obrovský tlak na prezidenta ze strany podnikatelské sféry

Celý rozhovor zde.