Demonstrace 3.9.2022 na Václavském náměstí
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Když jsem 3. září stál na Václavském náměstí spolu s dalšími sedmdesáti až sto tisíci demonstranty, nebylo možné si nevzpomenout na listopad 1989, kdy jsem jako osmnáctiletý student byl tamtéž. Kdosi za mnou poznamenal: „první revoluci dělali studenti, druhou dělají důchodci“. Věkový průměr demonstrantů byl teď opravdu znatelně vyšší než v listopadu 1989. Kdosi poblíž stojící vítal svého známého nebo kolegu slovy: „tak tebe bych tady opravdu nečekal“. Přede mnou stála více než dvě hodiny paní s francouzskými holemi.
Václavské náměstí 3.9.2022. Foto: Jaroslav Jána
Má smysl účastnit se podobných demonstrací? Podle mne ano. Demonstranti nereprezentovali „proruské síly“, jak řekl premiér. Pouze vyjádřili, že chtějí vládu, která bude na prvním místě hájit zájmy občanů České republiky a ne zájmy Německa nebo USA. Dosavadní zřejmá neochota vlády zajistit pro české domácnosti i firmy levnou elektřinu (která se u nás levně vyrábí a v jejíž výrobě jsme plně soběstační) a uzavřít dlouhodobý kontrakt na dodávky ruského zemního plynu a tím zajistit levný plyn, by vedla k ekonomické katastrofě obřích rozměrů.
Nad filmem Volyň
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Snad dva roky jsem se odhodlával, než jsem si udělal čas, abych se podíval na filmVolyň, který v roce 2016 natočil Wojciech Smarzowski. Děj začíná těsně před vypuknutím druhé světové války v tehdejším východním Polsku, kde uprostřed ukrajinsky mluvících obyvatel, žije polská menšina. Jako všude ve východní Evropě, je zde také mnoho Židů. Vztahy mezi Poláky a Ukrajinci nejsou dobré, protože lépe placená pracovní místa (na železnici a ve státní správě) obsazují většinou Poláci. První scéna je svatba: Ukrajinec si bere polskou dívku. Sousedé zpívají píseň, kde mimo jiné zazní text: „budete mít snadný život, jako žádní jiní …“. Kdyby jen věděli, co je již brzy čeká.
Začíná druhá světová válka, Polsko je napadeno Německem a po 17 dnech z východu Sovětským svazem. Do vesnice, kde žije hlavní hrdinka Zosia Głowacká (sestra nevěsty z úvodní scény), přichází komunistická učitelka, která dětem hned při první hodině sebere křížky a vyptává se, o čem si doma povídají, aby to případně nahlásila sovětské tajné policii. Kdo má trochu větší pole, jako právě rodina Głowackých, je kulak. Manžel Zosii je deportován někam na východ do pracovního tábora, odkud se mu ale po čase podaří utéct a vrátí se zpět.
Po německém útoku na SSSR (22. června 1941) je Volyň rychle obsazena. Místní starosta a obyvatelé vítají německé vojáky jako osvoboditele a očekávají, že pod německou vládou se bude Ukrajincům dobře dařit. Němci se pohrdavě usmívají a když velitel vypije sklenku kořalky, zeptá se: „ve kterých domech tady bydlí Židé“? Následují popravy vesničanů židovské národnosti.
Evropská komise připravuje zavedení digitálního eura
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Svět bez hotovosti
Návrh na zavedení digitálního eura se tváří naprosto nevinně. Vedle toho budou přeci existovat ještě běžné papírové bankovky. Výhody jsou zřejmé: peněženku s hotovostí můžete někde ztratit, může Vám ji někdo ukrást, bankovky jsou plné bacilů. Další výhody jsou tady pro banky. Když vznikne panika (hrozba války, blížící se státní bankrot), stojí lidé fronty před bankomaty a vybírají hotovost, které nemusí být dostatek. Pokud bude měna digitální, nebude co vybírat. Konečně je tady výhoda i pro finanční úřady. Každá digitální transakce bude viditelná, už žádné daňové úniky. Je tu i bonus pro bezpečnostní složky státu: za co asi zaplatil pan Novák panu Kudláčkovi 10 tisíc euro?
Ilustrační obrázek: Zablokování PayPal účtu
Události 10.4.2022
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Covid-19. Ve Francii skončil 13. března cyklistický závod Paříž – Nice. Ze 154 startujících jich dojelo pouze 59. Ze zdravotních důvodů (vyčerpání, kolapsy) postupně odstoupilo 95 závodníků. Toto v historii cyklistických závodů nemá obdoby, přestože existují závody náročnější a počasí někdy bývá ještě horší. Kdyby snad někdo chtěl tvrdit, že je to důsledek očkování proti covid-19, tak je to určitě dezinformace. A pozor. Můžete být souzeni i za to, co jste řekli nebo napsali před mnoha lety, viz níže Päivi Räsänen.
Účastníci závodu Paříž - Nice 2022. Zdroj zde.
Události 20.3.2022
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Cenzura mlčením. Kdo zažil reálný socialismus v osmdesátých letech v Československu, ví dobře, o čem je řeč. Jestliže se stala nějaká havárie nebo katastrofa v zemích socialistického bloku, média o tom nemluvila buď vůbec nebo to bylo řečeno jednou větou. Zato když se něco podobného odehrálo na západ od nás, mluvilo se o tom v televizi celý týden, aby všichni viděli, jak je to v tom kapitalismu hrozné. Teď už to tady máme opět, jak píše Erik Best*: „např. ČT aplikuje cenzuru mlčením, kdy se prostě intenzivně mlčí o počtu mrtvých, které jdou za Pentagonem, roky se např. z Afghánistánu nebo Iráku hlásil pomalu každý mrtvý americký (západní) pes, ale kolik "naši" vojáci zastřelili místních, o tom bylo vždy ticho. … “ a pokračuje: „cenzura mlčením se přehlíží, ale je stejně účinná, jako přímé zakazování a umlčování. Běžný občan a divák ČT se přese nesmí dozvědět v jakém rozvratu je po zásahu Británie, Francie a USA dnes namátkou Libye, občan neví ani to, že tam ČR musela kvůli nepokojům a nestabilitě zrušit svoje velvyslanectví.“
Banderovci. Byli to hrdinové nebo zločinci? Česká televize nechce dopustit, aby divák měl v této otázce nějaké pochybnosti a tak po vypuknutí války na Ukrajině upravila televizní program (viz obrázek níže). Vláčilův film „Stíny horkého léta“, kde jsou zlí banderovci, byl nahrazen jiným pořadem. Za banderovce jsou považováni příslušníci Ukrajinské povstalecké armády (UPA), kteří bojovali za vytvoření nezávislého ukrajinského státu.
Strana 1 z 13
