Podle čeho rozdělit politické strany, které se v nadcházejících volbách budou ucházet o přízeň voličů? Na „demokratické“ a „nedemokratické“? Dovolil bych si nabídnou jiné rozdělení.

Globalisté

Globalisté usilují o zrušení hranic mezi státy, o jeden velký světový trh. Ten mají ovládat jimi vlastněné nadnárodní koncerny. Protože zjistili, že je výhodné spojit se s revolucionáři, prosazují skrze jimi financované nevládní organizace LGBT ideologii a kriminalizují zastánce tradičních konzervativních postojů. Ke globalistickým stranám u nás patří stoupenci přijetí eura, zastánci legalizace euthanázie, manželství homosexuálů. Ve světě podle globalistů již neexistují národní státy.

Obrázek: vobly.cz

Alibisté

Naproti tomu alibisté se od (některých) globalistických tezí verbálně distancují, aby získali konzervativní voliče. Jsou ale ochotni jít do vlády s globalisty a když se jedná o prosazení některého liberálního zákona, budou sice možná hlasovat proti, ale z vlády kvůli tomu neodejdou. Mají alibi – oni přece hlasovali proti a nemohou za to, že ten který zákon byl přijat. Proti nevládním organizacím, které prosazují likvidaci tradičních hodnot (jako je Open Society Foundations založená Georgem Sorosem) nikdy nevystupují, aby nebyli označeni za extrémisty.

Populisté a neznámé strany

Nových (i starších) neparlamentních stran je mnoho, u většiny z nich neznám jejich program, takže se nebudu snažit je hodnotit. Jen zmíním, že si velice vážím Soni Pekové a Hany Lipovské, nicméně se obávám, že se ani jedna ze stran, za které kandidují, do parlamentu nedostane. A teď k populistům. Slovo „populista“ je v médiích hlavního proudu používáno v pejorativním významu. Když se ale podívám na wikipedii, kdo patří mezi „pravicové populisty“, vidím tam (alespoň pro mne) sympatická jména: Donald Trump, Jair Bolsonaro, Viktor Orbán, Marine Le Penová. Populisté se snaží prosazovat to, co se líbí lidem, většině obyvatel té které země. A to je mi určitě milejší, než hájit zájmy malé skupiny vlastníků nadnárodních koncernů, zabalené do líbivých humanitárních frází.

Budu volit SPD

Tedy, dá-li Pán Bůh a dožiju se toho a volby budou. Ne všechna prohlášení jejich politiků bych podepsal, ale u SPD vidím nejlepší předpoklad, že bude hájit zájmy těch, kdo dnes žijí v České republice, proti globalistům a revolucionářům. I některé další parlamentní strany mají ve svém programu konzervativní nebo křesťanské hodnoty, ale na rozdíl od SPD nejsou ochotné podstoupit střet s mocnými nevládními organizacemi typu Open Society Foundations, které tvrdě prosazují liberální revoluční agendu. SPD navrhuje dát těmto organizacím status „cizího agenta“ a regulovat jejich financovaní i činnost. Navíc jsem rád, že v čele pardubické kandidátky je Jaroslav Bašta, jehož články na prvnizpravy.cz již několik let velmi rád čtu. A v neposlední řadě počítám SPD k dobru i jasně odmítavý postoj k povinnému očkování.