Když jsem 3. září stál na Václavském náměstí spolu s dalšími sedmdesáti až sto tisíci demonstranty, nebylo možné si nevzpomenout na listopad 1989, kdy jsem jako osmnáctiletý student byl tamtéž. Kdosi za mnou poznamenal: „první revoluci dělali studenti, druhou dělají důchodci“. Věkový průměr demonstrantů byl teď opravdu znatelně vyšší než v listopadu 1989. Kdosi poblíž stojící vítal svého známého nebo kolegu slovy: „tak tebe bych tady opravdu nečekal“. Přede mnou stála více než dvě hodiny paní s francouzskými holemi.

 

vaclavak 2022 09 03

Václavské náměstí 3.9.2022. Foto: Jaroslav Jána

 

Má smysl účastnit se podobných demonstrací? Podle mne ano. Demonstranti nereprezentovali „proruské síly“, jak řekl premiér. Pouze vyjádřili, že chtějí vládu, která bude na prvním místě hájit zájmy občanů České republiky a ne zájmy Německa nebo USA. Dosavadní zřejmá neochota vlády zajistit pro české domácnosti i firmy levnou elektřinu (která se u nás levně vyrábí a v jejíž výrobě jsme plně soběstační) a uzavřít dlouhodobý kontrakt na dodávky ruského zemního plynu a tím zajistit levný plyn, by vedla k ekonomické katastrofě obřích rozměrů.

Snad dva roky jsem se odhodlával, než jsem si udělal čas, abych se podíval na filmVolyň, který v roce 2016 natočil Wojciech Smarzowski. Děj začíná těsně před vypuknutím druhé světové války v tehdejším východním Polsku, kde uprostřed ukrajinsky mluvících obyvatel, žije polská menšina. Jako všude ve východní Evropě, je zde také mnoho Židů. Vztahy mezi Poláky a Ukrajinci nejsou dobré, protože lépe placená pracovní místa (na železnici a ve státní správě) obsazují většinou Poláci. První scéna je svatba: Ukrajinec si bere polskou dívku. Sousedé zpívají píseň, kde mimo jiné zazní text: „budete mít snadný život, jako žádní jiní …“. Kdyby jen věděli, co je již brzy čeká.

 

volyn 600

 

Začíná druhá světová válka, Polsko je napadeno Německem a po 17 dnech z východu Sovětským svazem. Do vesnice, kde žije hlavní hrdinka Zosia Głowacká (sestra nevěsty z úvodní scény), přichází komunistická učitelka, která dětem hned při první hodině sebere křížky a vyptává se, o čem si doma povídají, aby to případně nahlásila sovětské tajné policii. Kdo má trochu větší pole, jako právě rodina Głowackých, je kulak. Manžel Zosii je deportován někam na východ do pracovního tábora, odkud se mu ale po čase podaří utéct a vrátí se zpět.

Po německém útoku na SSSR (22. června 1941) je Volyň rychle obsazena. Místní starosta a obyvatelé vítají německé vojáky jako osvoboditele a očekávají, že pod německou vládou se bude Ukrajincům dobře dařit. Němci se pohrdavě usmívají a když velitel vypije sklenku kořalky, zeptá se: „ve kterých domech tady bydlí Židé“? Následují popravy vesničanů židovské národnosti.

Svět bez hotovosti

Návrh na zavedení digitálního eura se tváří naprosto nevinně. Vedle toho budou přeci existovat ještě běžné papírové bankovky. Výhody jsou zřejmé: peněženku s hotovostí můžete někde ztratit, může Vám ji někdo ukrást, bankovky jsou plné bacilů. Další výhody jsou tady pro banky. Když vznikne panika (hrozba války, blížící se státní bankrot), stojí lidé fronty před bankomaty a vybírají hotovost, které nemusí být dostatek. Pokud bude měna digitální, nebude co vybírat. Konečně je tady výhoda i pro finanční úřady. Každá digitální transakce bude viditelná, už žádné daňové úniky. Je tu i bonus pro bezpečnostní složky státu: za co asi zaplatil pan Novák panu Kudláčkovi 10 tisíc euro?

paypal blokace

Ilustrační obrázek: Zablokování PayPal účtu

Covid-19. Ve Francii skončil 13. března cyklistický závod Paříž – Nice. Ze 154 startujících jich dojelo pouze 59. Ze zdravotních důvodů (vyčerpání, kolapsy) postupně odstoupilo 95 závodníků. Toto v historii cyklistických závodů nemá obdoby, přestože existují závody náročnější a počasí někdy bývá ještě horší. Kdyby snad někdo chtěl tvrdit, že je to důsledek očkování proti covid-19, tak je to určitě dezinformace. A pozor. Můžete být souzeni i za to, co jste řekli nebo napsali před mnoha lety, viz níže Päivi Räsänen.

 

paris nice 2022 600

Účastníci závodu Paříž - Nice 2022. Zdroj zde.

Cenzura mlčením. Kdo zažil reálný socialismus v osmdesátých letech v Československu, ví dobře, o čem je řeč. Jestliže se stala nějaká havárie nebo katastrofa v zemích socialistického bloku, média o tom nemluvila buď vůbec nebo to bylo řečeno jednou větou. Zato když se něco podobného odehrálo na západ od nás, mluvilo se o tom v televizi celý týden, aby všichni viděli, jak je to v tom kapitalismu hrozné. Teď už to tady máme opět, jak píše Erik Best*: „např. ČT aplikuje cenzuru mlčením, kdy se prostě intenzivně mlčí o počtu mrtvých, které jdou za Pentagonem, roky se např. z Afghánistánu nebo Iráku hlásil pomalu každý mrtvý americký (západní) pes, ale kolik "naši" vojáci zastřelili místních, o tom bylo vždy ticho. … “ a pokračuje: „cenzura mlčením se přehlíží, ale je stejně účinná, jako přímé zakazování a umlčování. Běžný občan a divák ČT se přese nesmí dozvědět v jakém rozvratu je po zásahu Británie, Francie a USA dnes namátkou Libye, občan neví ani to, že tam ČR musela kvůli nepokojům a nestabilitě zrušit svoje velvyslanectví.“

Banderovci. Byli to hrdinové nebo zločinci? Česká televize nechce dopustit, aby divák měl v této otázce nějaké pochybnosti a tak po vypuknutí války na Ukrajině upravila televizní program (viz obrázek níže). Vláčilův film „Stíny horkého léta“, kde jsou zlí banderovci, byl nahrazen jiným pořadem. Za banderovce jsou považováni příslušníci Ukrajinské povstalecké armády (UPA), kteří bojovali za vytvoření nezávislého ukrajinského státu.

Válka na Ukrajině. Dva dny starý rozhovor (talk show) s generálem Šándorem – ne se vším, co bylo řečeno, souhlasím, ale s podtitulem určitě: „Mohli jsme tomu předejít“.

Charta 2022. Byla představena na tiskové konferenci 10.3.2022. V Preambuli se mimo jiné říká: „My, občané České republiky, s obavami sledujeme odklon společnosti od dodržování principů humanismu, demokracie a zákonnosti, které jsou zakotveny v Listině základních práv a svobod a v Ústavě České republiky. … V posledních dvou letech jsme byli svědky úkazu, který většina z nás dosud znala pouze ze studia historie. Státní moc uplatňuje politiku jedné pravdy a k upevnění své ideologie zneužívá nástrojů nejhorších – lidského strachu a skryté manipulace.

Jsem zklamán. Ruský útok na Ukrajinu jsem opravdu nečekal. Poté, co byli obyvatelé Donbasu od roku 2014 vystaveni bombardování a ostřelování z ukrajinské strany, zdálo se mi rozhodnutí Ruska uznat obě povstalecké republiky rozumné. Pokud by na demarkační linii stály ruské jednotky, těžko by na ně Ukrajinci stříleli – jako se to od roku 2014 nedělo ani mezi Ukrajinou a Krymem. Od úterý 22. února mohly na Donbase ustat boje. To se ale nestalo, a namísto toho došlo 24. února k útoku na Ukrajinu.

Válka v Evropě znovu po 23 letech

Tehdy, v roce 1999 se stalo terčem stejně brutálního útoku Srbsko (respektive Jugoslávie). Srbové tehdy bojovali proti džihádistům v Kosovu. Takzvaná Kosovská osvobozenecká armáda (UCK) byla před rokem 1998 vedena v USA jako teroristická organizace. To se ale změnilo a Srbové bojující s džihádisty byli označeni za pachatele genocidy. Následoval útok USA a dalších zemí NATO. Srbové se statečně bránili obrovské početní i technické převaze, takže invazním jednotkám v Kosovu se nedařilo postupovat. Proto se agresor rozhodl bombardovat železnice, mosty, elektrárny i budovu televize v Bělehradě. Pokud chcete, můžete se o tom více dočíst třeba v knize našeho předního endokrinologa, profesora Rajko Dolečka (Sága českého lékaře po 92 letech).

10. února 2022 večer, navzdory všem očekáváním, Senát zamítl nebezpečnou novelu pandemického zákona, kterou ve sněmovně předložila vláda. Novela - mimo jiné - dávala obrovské pravomoci ministrům zdravotnictví, vnitra a obrany. Pokud by se tito ministři v budoucnu domnívali, že hrozí nebezpečí pandemie, mohli by bez souhlasu sněmovny nařizovat rozsáhlá omezení svobod občanů. Novela také obsahovala drastické navýšení pokut za porušení opatření a v některých případech nařizovala udělovat tyto pokuty na horní hranici sazby.

 

senat cr

Valdštejnský palác, sídlo Senátu. Foto: Tomáš Rasl

19. ledna vláda zrušila vyhlášku o povinném očkování proti covidu-19. Dříve se hovořilo o možnosti zrušit povinnost pro seniory, ale ponechat ji pro některé profesní skupiny. Nakonec padá povinnost úplně. Škoda, že toto rozhodnutí nepřišlo hned na začátku roku. Mnozí doposud neočkovaní zaměstnanci, na které se vyhláška vztahovala, by byli ušetřeni často nevybíravého nátlaku. V těchto lednových dnech nemálo z nich podlehlo hrozbám ze strany zaměstnavatelů. Je ale dobře, že ke zrušení vyhlášky došlo alespoň nyní. Nutit k očkování vakcínou, která používá zcela novou technologii, o které nevíme, co způsobí v dalších letech, by bylo opravdu absurdní. Zvláště za situace, kdy je v databázi VAERS po očkování proti covid-19 nahlášeno téměř dvacet tisíc mrtvých.

demonstrace 9ledna 2022 praha 600

Demonstrace za zrušení vyhlášky o povinném očkování 9. ledna 2022 v Praze. Foto: Facebook „Otevřeme Česko - Chcípl PES“

Nicméně další hrozba se již rýsuje v navržené podobě pandemického zákona. Osoba s pozitivním testem má být někde izolována. Z textu návrhu zákona však nevyplývá, že by to mělo být u dotyčného doma. V praxi by to mohlo znamenat také policejní deportaci do karanténního tábora. Pandemický zákon je nebezpečný a neměl by být vůbec schválen.

Níže uvedená data vůbec nezahrnují zemřelé v důsledku onemocnění covid-19. Týkají se výhradně těch, kteří měli zdravotní problémy po očkování proti covid-19 nebo po tomto očkování zemřeli, a to na území USA od prosince 2020 do 26.11.2021.

Systém hlášení nežádoucích účinků vakcín (Vaccine Adverse Event Reporting System, VAERS) je program USA pro bezpečnost vakcín, který společně spravují americká Centra pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) a Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA). VAERS je program dozoru, který shromažďuje informace o nežádoucích účincích, které se vyskytnou po podání vakcín, aby se zjistilo, zda je poměr rizika a přínosu dostatečně vysoký, aby ospravedlnil další používání určité vakcíny.

Deaths in vaers 1990 2021

Počet úmrtí po aplikaci vakcín, nahlášený do systésmu VAERS v jednotlivých letech. Podrobněji viz níže.

Do systému VAERS může případ nahlásit kdokoliv, lékař, zdravotní sestra, příbuzný. Řada specifikací přitom není povinná, takže uvidíte i případy, kdy není uveden například věk pacienta. To nicméně neznamená, že by čísla byla nadhodnocena, protože v době, kdy čas jsou peníze, nepochybně řada případů není nahlášena vůbec. Podle některých studií (Steve Kirsch, Cost benefit by age analysis: The COVID vaccines kill more people than they save for all age groups zde) je počet obětí očkování podstatně vyšší. Skutečnost nám ukáží až statistiky o počtech zemřelých, přestože se pravděpodobně bude tvrdit, že případný nárůst nemá s očkováním nic společného.

Doba byla jiná, ale lidé jsou stále stejní. Fjodor Michailovič Dostojevskij napsal román Zločin a trest v roce 1866. Hlavní postavou je student Rodion Raskolnikov. Jak se z mladého člověka stane vrah? Jeho matka a sestra tvrdě pracovaly, aby Rodion mohl studovat. Z univerzity ale odchází a začíná připravovat zločin – vraždu lichvářky, u které již zastavil několik drobností. Je přesvědčen, že může dokázat veliké věci, ale brání mu v tom jeho chudoba - nemá ani na zaplacení nájmu. Tento problém má být vyřešen zabitím a oloupením stařeny.

karpova koshevoy 600

Vladimír Koševoj (Raskolnikov) a Věra Karpovová (stařena - lichvářka) v seriálu Prestupljenije i nakazanije (2007)

Krátce před osudným dnem má Raskolnikov živý sen (i skrze sen k nám může mluvit Pán Bůh) – jde jako sedmiletý chlapec po ulici se svým otcem. Jdou kolem hospody, ze které vychází skupina opilců. Poblíž stojí vůz, do kterého je zapřažena stará kobyla. Její majitel zve kumpány, že je všechny sveze, ať si vezmou do rukou biče, že pojedou tryskem. Kobyla už je ale stará, a vůz plný lidí nemá sílu táhnout. Když rány bičem nepomáhají, je kobylka bita sochorem a nakonec zabita sekerou. Malý Rodion se k mrtvé kobyle ve snu rozběhne, pláče nad ní a objímá ji. Když se probudí, uvědomí si, že starou lichvářku chce zabít také sekerou. Raskolnikov je na chvíli rozhodnut od svého strašného záměru ustoupit. Prožívá obrovskou úlevu a modlí se: „Bože můj, ukaž mi cestu, a zřeknu se té své proklaté vidiny!“ Šel přes most a mírně, klidně hleděl na Něvu, na planoucí západ ohnivě rudého slunce. Ačkoliv byl sláb, necítil vůbec únavu. Jakoby se náhle provalil bolák, který se mu celý měsíc sbíral na srdci. Svoboda, svoboda!“Jeho dobrý úmysl ale dlouho nevydrží, když náhodou zjistí, že další den večer bude lichvářka sama doma. Raskolnikov zavraždí nejen stařenu, ale i její nevlastní sestru, která se nečekaně vrátila domů.

Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (dále CDC) je federální agenturou USA pod ministerstvem zdravotnictví a sociální péče. Jedná se tedy o oficiální statistiky. V tomto krátkém článku se nebudu zabývat vedlejšími účinky vakcín proti covid-19 (k tom doporučuji článek doktora Jozefa Laurince). Bude to jen krátký souhrn čísel, porovnání očkovaných a neočkovaných z několika hledisek. Jedná se o data z období od 4. dubna 2021 do 4. září 2021, pokud není uvedeno jinak. Údaje jsem čerpal ze souboru staženého 21.10.2021 z této stránky.

Pozitivní test na covid-19 – plně očkovaní versus neočkovaní

Za období 4.4.2021 – 4.9.2021 byl pozitivní test na covid-19 zjištěn v průměru u 35.482 osob, které nebyly vůbec očkovány. U plně očkovaných to bylo 5.401 pozitivních. U obou čísel se jedná o přepočet na 100.000 obyvatel. Neočkovaných tedy bylo téměř 7x více. Pokud je to ale v USA podobné jako u nás, tedy že pro vstup do restaurace, kina, bazénu potřebují test jen neočkovaní, je třeba vzít v potaz, že očkovaných bylo testováno podstatně méně.

pozitivni test covid 19 ockovani versus neockovani