V poslední době jsem si několikrát vzpomněl na profesora Skoblíka. Během jedné hodiny morální teologie nám vyprávěl o německém teologovi, který během svého mládí za druhé světové války bojoval jako voják wehrmachtu na východní frontě. Byl věřícím katolíkem, a protože byly právě Velikonoce, rozhodl se zajít do pravoslavného kostela a pozdravit věřící. Naučil se větu „Christos voskres“ a vstoupil do kostelíka. Uvnitř bylo několik stařenek a stařečků. Německý voják vstoupil dovnitř a věřící rusky pozdravil – ti se nezmohli ani na slovo a vyděšeně na něho zírali. Tento německý voják byl přesvědčen, že bojuje na správné straně. Ale i ve válečném Německu byli takoví, kdo byli přesvědčeni o pravém opaku – že se totiž Německo pod Hitlerovou vládou stalo říší zla, a že jistě není Boží vůle, aby za tuto německou vládu bojovali. A proto raději volili smrt na popravišti – bylo pro ně přednější poslouchat Boha, než lidi.

I v ostatních válkách (o první světové ani nemluvě) bychom našli upřímně věřící křesťany na obou stranách frontové linie. Znamená to snad, že obě válčící strany mohou za zla způsobená válkou stejnou měrou? Že neexistuje spravedlivá válka? Určitě ne. Vinu nese ten, kdo měl moc válku vyvolat a udělal to.

Dnes slýcháme, že ve válce už jsme. Zatím se ještě nerozhořela naplno, vše je ale připraveno, vojáci na obou stranách mohou vyrazit do útoku. I dnes bychom nepochybně našli na Východě i na Západě dobré i zlé. V Doněcku i v Kyjevě, v Moskvě i ve Washingtonu. Pomyslná frontová linie ale vede i napříč naší zemí.

Každý se může ptát svého svědomí, kde je pravda, kdo je útočníkem a kdo se agresi brání.

Pokud jde o Ukrajinu, za agresora považuji USA. Co jiného než agrese je investice 5 miliard dolarů do změny režimu na Ukrajině, co jiného je svržení legálně zvoleného prezidenta Janukovyče placenými demonstranty? Co si myslet o snaze dovést skrze loutkovou vládu Ukrajinu do NATO? Fašistické ukrajinské povstalecké armádě je kyjevským parlamentem vysloveno uznání (bez ohledu na to, že během války brutálně zavraždila 36 tisíc polských civilistů včetně žen a dětí). Naopak, opoziční poslanec, který připravoval demonstraci k výročí osvobození je zastřelen, všechny oslavy plánované na 9. května jsou zakázány. K tomu všemu zakladatel Stratforu George Friedman letos v únoru v Chicagu během svého vystoupení řekl, že USA měly vždy obavy z dobrých rusko – německých vztahů. Nenarušila snad zásadně ukrajinská krize dříve velmi dobré rusko – německé (nebo obecně rusko - evropské) vztahy?

Která jiná země na světě má na svědomí za posledních 20 let půl milionu mrtvých (v Iráku, Libyi, Sýrii)? Někdo snad namítne, že to tak USA nechtěly, že jim šlo o dodržování lidských práv, o demokracii, jen se jim to nepovedlo. O lidská práva ale Washingtonu nešlo – to by musel nejprve intervenovat do Saudské Arábie. Lidská práva v žádné z těchto tří zemí – alespoň v posledních 20 letech – nebyla porušována o nic více, než v jiných arabských státech. Rozvrácení Iráku, Libye a Sýrie bylo jen dalším krokem k nastolení americké světovlády, s obětmi se počítalo.

Pro srovnání několik úryvků z již zmíněné letošní přednášky George Friedmana v Chicagu:

„Doporučuji vést takovou politiku, jakou vedl Ronald Reagan proti Iránu a Iráku. Podporoval obě strany, a tak zajistil že nepůjdou proti nám.“

„Bylo to cynické, jistě ne morální, ale fungovalo to. Trik je v tom, že USA nemohou okupovat Eurasii. Ve chvíli, kdy vstoupíme na pevninu, zjistíme, že jsme přečísleni. Jsme schopni porazit jejich armádu, ale nemůžeme okupovat Irák. Představa, že 130 tisíc vojáků okupuje zemi s 25 miliony obyvateli je nemyslitelná. Například poměr policistů a občanů v New Yorku je větší, než našich vojáků a Iráčanů.“

„To neumíme. Co umíme, je zaprvé politicky podporovat vícero soupeřících sil, aby spolu bojovaly. Umíme finanční podporu, vojenskou podporu, poradce. V krajním případě umíme to, co jsme dělali v Japonsku, severním Vietnamu, Iráku a v Afghánistánu. Poškozující útoky."

„Spojené státy mají zásadní zájem mít pod kontrolou všechny oceány světa. To zatím nikdo nedokázal. Díky tomu můžeme zaútočit v podstatě proti komukoli, zatímco on nás napadnout nemůže. Udržení kontroly nad oceány a vesmírem je základem naší moci."

„Otázkou pro Rusy je, zda udrží nárazníkovou zónu alespoň neutrální, nebo je Západ přetlačí tak hluboko do Ukrajiny, že budeme 100 km daleko od Stalingradu a 500 km od Moskvy. Pro Rusko je situace na Ukrajině existenční hrozbou. Rusové si ji nemohou dovolit nechat plavat.“

Sečteno a podtrženo: USA usilují o úplné ovládnutí světa. Za posledních 20 let tomuto jejich úsilí padlo za oběť půl milionu lidí. Srbsko, Irák, Libye a Sýrie byly spojenci Ruska, přičemž v Iráku a Sýrii žili statisíce křesťanů spolu s muslimy v klidu a míru. Teď je na řadě Rusko samotné.

George Friedman správně říká, že Ukrajina v NATO je pro Rusko existenční hrozbou a Rusko to nemůže jen tak nechat. Zakladatele a předsedu Stratforu snad nikdo nepovažuje za zastánce konspiračních teorií. O tom, co je Stratfor, viz například článek na wiki. Pokud tedy si je Washington od začátku vědom, že jeho angažmá v Kyjevě (finanční a zpravodajská podpora při svržení prezidenta Janukovyče, zasílání zbraní a vysílání speciálních amerických jednotek na Ukrajinu) je Ruskem vnímáno jako existenční ohrožení, jak máme věřit tomu, že USA nechtějí vyvolat velkou válku s Moskvou?

Již mnohokrát jsem v našich médiích hlavního proudu četl větu podobnou této: „na Putina platí jen síla“. Tito váleční štváči – spolu s některými politiky - přispívají k dalšímu vyhrocování již tak napjaté situace. Vztah Ruska a Západu se nyní podobá dvěma kovbojům, kteří se nejprve začali hádat, následně vzali do rukou pušky, nabili je, a teď už jimi na sebe míří. S demonstrací síly se nedá pokračovat do nekonečna. V určitém bodě nezbude už nic jiného, než vystřelit.

Cílem připravované novely našeho branného zákona je zajistit v případě mobilizace několik set tisíc vojáků pro válku proti Rusku na ukrajinské frontě. Mobilizaci by musel předcházet nějaký skandální útok - nejspíš na civilní objekt (nebo objekty), provedený vojáky v ruských uniformách – ušít takové uniformy zvládne jistě kdejaký americký krejčí.

Co budu dělat v případě mobilizace? V tom mám jasno, a věřím, že mi Pán Bůh dá sílu vytrvat až do konce. Oblékat si uniformu a brát do ruky samopal, abych bojoval za zájmy USA, tak to určitě dělat nebudu.