Cenzura mlčením. Kdo zažil reálný socialismus v osmdesátých letech v Československu, ví dobře, o čem je řeč. Jestliže se stala nějaká havárie nebo katastrofa v zemích socialistického bloku, média o tom nemluvila buď vůbec nebo to bylo řečeno jednou větou. Zato když se něco podobného odehrálo na západ od nás, mluvilo se o tom v televizi celý týden, aby všichni viděli, jak je to v tom kapitalismu hrozné. Teď už to tady máme opět, jak píše Erik Best*: „např. ČT aplikuje cenzuru mlčením, kdy se prostě intenzivně mlčí o počtu mrtvých, které jdou za Pentagonem, roky se např. z Afghánistánu nebo Iráku hlásil pomalu každý mrtvý americký (západní) pes, ale kolik "naši" vojáci zastřelili místních, o tom bylo vždy ticho. … “ a pokračuje: „cenzura mlčením se přehlíží, ale je stejně účinná, jako přímé zakazování a umlčování. Běžný občan a divák ČT se přese nesmí dozvědět v jakém rozvratu je po zásahu Británie, Francie a USA dnes namátkou Libye, občan neví ani to, že tam ČR musela kvůli nepokojům a nestabilitě zrušit svoje velvyslanectví.“

Banderovci. Byli to hrdinové nebo zločinci? Česká televize nechce dopustit, aby divák měl v této otázce nějaké pochybnosti a tak po vypuknutí války na Ukrajině upravila televizní program (viz obrázek níže). Vláčilův film „Stíny horkého léta“, kde jsou zlí banderovci, byl nahrazen jiným pořadem. Za banderovce jsou považováni příslušníci Ukrajinské povstalecké armády (UPA), kteří bojovali za vytvoření nezávislého ukrajinského státu.

Upravený televizní program. Zdroj zde.

UPA v letech 1943 – 1944 povraždila 50 – 60 tisíc polských civilistů, včetně žen a dětí. „Jistě, toto je minulost stará už téměř 80 let a nepřipomínali bychom ji, kdyby se oficiální ukrajinská politická reprezentace k tomuto odkazu nehlásila. Zdaleka to není jenom pluk Azov a další podobná sdružení, ale už předchozí režim prezidenta Porošenka nechal slavnostně vztyčit v Kyjevě pomník zakladateli UPA Stěpanu Banderovi“ píše historik Radomír Malý a dodává: „Jde jen o to, upozornit na pokrytectví a absolutní nevěrohodnost současné západní politiky, USA, NATO, EU a také naší vlády, jakož i jim sekundujících mainstreamových médií. Dávají Kainovo znamení "fašismu" a "neonacismu" těm, jejichž jediným "zločinem" je nesouhlas s oficiálním stanoviskem. Ale přitom jim vůbec nevadí, že jimi velebení ukrajinští spojenci obhajují ta nejhrůznější nacistická zvěrstva z doby II. světové války. A dokonce jejich pachatele vyzvedávají jako "statečné bojovníky za vlast" s tím, že každý, kdo se odváží na tuto skutečnost poukázat, je okamžitě vykřičen jako stoupenec Putina a obhájce jeho zločinů.“

Potřebujeme zázrak. Vzpomněl jsem si na jednu zvláštní událost, která vedla k okamžitému ukončení mnoho let trvající války. 28. května roku 585 př. n. l. začala u řeky Halys na území dnešního Turecka mezi Lýdií a Médskou říší další bitva této dlouhé války. Uprostřed bitvy se setmělo – došlo k zatmění slunce. Králové na obou stranách se ptali kněží, co se děje. Ti jim odpověděli, že bohové se zlobí, a že s válkou musí hned přestat. A oni poslechli. Vyprosíme si u Pána Boha takový zázrak, který povede k mírové dohodě a konci války na Ukrajině? Přesně na tento úmysl se budou v pátek 25. března konat na celém světě modlitby. Připojit se můžete i vy.

* pokud odkaz nefunguje, je potřeba upravit soubor hosts – návod zde na konci článku