Mírový i válečný rok 2015
- Základní údaje
- Napsal Jaroslav Jána
Před rokem touto dobou jsem příliš nepočítal s tím, že rok 2015 prožijeme bez války – tedy bez války v Evropě. Nakonec, Bohu díky, se tak stalo a mohli jsme v relativním klidu zdobit vánoční stromky a péct cukroví.
Koncem roku 2014 nás média na válku připravovala, strašila ruskými tanky, které se už už chystaly vyrazit na Česko. Z oficiálních zdrojů jsme se ale nedoslechli, že zatímco v roce 2014 byly ruské zbrojní výdaje necelých 85 miliard dolarů, v případě USA to za stejný rok bylo 610 miliard dolarů (zde). Mezitím na sídliště a nemocnice v Doněcku dopadaly dělostřelecké granáty a bílý fosfor, takže mnozí obyvatelé tam trávili ve sklepích celé měsíce.
Nelze nevzpomenout zpráv, podle kterých Washington připravoval masivní teroristický útok, ze kterého mělo být obviněno Rusko. Zkrátka a dobře, snahu masakrovat Donbas a tak zatáhnou Rusko do velké války nešlo nevidět. Když premiér Fico 2. prosince 2014 řekl, že s pravděpodobností 70% bude na Ukrajině a nejen tam velká válka, byly tyto obavy zcela namístě – Fico se opíral o informace z okruhu německé tajné služby. Přípravě na válku ale odpovídala i americká rétorika a to nejen v médiích. Protiruská rezoluce schválená americkým Kongresem 4. prosince 2014 byla napsána stejně agresivním jazykem, jako rezoluce o „osvobození Iráku“, která předcházela útoku na Irák (zde a zde).
17. listopad 2015 – „xenofobní sekta“ versus přisluhovači globálních elit
- Základní údaje
- Napsal Jaroslav Jána
Vracel jsem se z Albertova spolu s tisíci demonstrantů. Zaplnili jsme ulice, kterými jsme procházeli. Mnozí nesli transparenty „Ať žije Zeman“, další šli s českými vlajkami, mnozí s logem Bloku proti islámu, a viděl jsem i dost demonstrantů s cedulemi „Čs. vojáci v záloze stojí za svým prezidentem“. Po stranách se občas objevila nějaká malá skupinka protidemonstrantů.
Někde před Václavským náměstím proti nám šlo několik mladých lidí (snad středoškoláků) s kartonovou cedulí s textem: „Svatá Anežko, ještě se budeš muset za nás hodně přimlouvat, aby u nás zvítězila pravda a láska nad nenávistí“. Obdivuji odvahu těchto mladých lidí. Polarizace společnosti s sebou vždy přináší riziko růstu křivky nenávisti a to je vždycky špatně a je to i nebezpečné. Jedna věc je s protivníkem nesouhlasit a v mezích zákona a slušnosti proti němu bojovat. Je ale špatné svého protivníka ještě k tomu nenávidět. To vůbec není snadné a za to je opravdu potřeba se modlit. Polarizace společnosti není ale to největší zlo, které nás může potkat.
Albertov 17.11.2015
- Základní údaje
- Napsal Jaroslav Jána
Má smysl jít na demonstraci Bloku proti islámu? Mnoho lidí si myslí, že ne. Jeden známý mi řekl: „co si myslíš, že tam vybojuješ?“ A co bezpečnost? Paříž je sice daleko, ale přece jen, je to demonstrace proti islámu. Dalším problémem může být střet s těmi, kdo podporují imigraci, aby byl vytvořen nový evropský národ, který by nahradil současné národy Evropy.
Dvě zprávy o vyšetřování letu MH-17 ze dne 13.10.2015
- Základní údaje
- Napsal Jaroslav Jána
Leteckých havárií se vyšetřovalo již mnoho. Jednou z posledních byl let Germanwings 9525, který skončil tragicky 24. března 2015 v Provensálských Alpách. Výsledky vyšetřování jsme se tehdy dovídali velmi rychle. Popis havárie a odkazy na podrobnější zprávy jsme již v červenci 2015 mohli najít i na české wikipedii.
Pokud jde o sestřelení MH-17, ke kterému došlo 17.7.2014, pak první (předběžná) zpráva nizozemské vyšetřovací komise, která byla zveřejněna v září 2014, obsahovala jen to, že příčinou havárie byly vysokoenergetické objekty letící zvenčí. To ale bylo jasné již z fotografií trosek letadla. Závěrečná zpráva této komise byla zveřejněna 13.10.2015. Ve zprávě se tvrdí, že Boeing byl sestřelen raketou Buk, konkrétně hlavicí 9M38. Raketa podle zprávy měla být odpálena z oblasti o rozloze 320 km2, údajně z místa poblíž obce Snižne, které bylo pod kontrolou Doněcké lidové republiky. 13. října 2015 zveřejnil svoji analýzu o sestřelení malajsijského Boeingu také výrobce rakety Buk, koncern Almaz-Antey.
Nad knihou „Cena, kterou zaplatíš“ ve světle právě probíhající islamizace Evropy
- Základní údaje
- Napsal Jaroslav Jána
Během léta se mi dostala do ruky kniha Josefa Fadella „Cena, kterou zaplatíš“. Autor vyrůstal ve významné muslimské rodině v Iráku za vlády Saddáma Husajna. Během vojenské služby byl v kasárnách přidělen na pokoj, který sdílel s křesťanem. Nejprve chtěl svého křesťanského kolegu přivést na muslimskou víru. Ve snu ale uvidí Ježíše a uvěří v něho při četbě 6. kapitoly Janova evangelia.
Irák tehdy formálně nebyl muslimským státem. Křesťané nebyli pronásledováni. Do roku 2003 byl místopředsedou vlády chaldejský katolík Táriq Azíz. Za posledních sto let byla éra Saddáma Husajna pro křesťany tím nejklidnějším obdobím. Než jsem si přečetl knihu „Cena, kterou zaplatíš“, myslel jsem, že křesťané v této době neměli v Iráku žádné problémy.
Strana 12 z 15
