Zemřela Tereza Spencerová
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Zpráva o náhlém úmrtí Terezy Spencerové mne zaskočila. Patřil jsem k pravidelným čtenářům jejich "Ranních káviček" na iprima.cz, "Oken" na Parlamentních listech a ještě předtím jsem čítal její články v zahraniční rubrice Literárních novin a na tamním blogu.
Tereza Spencerová (3.1.1965 – 6.4. 2020). Foto: Hans Štembera
Po vypuknutí občanské války jako první novinářka ze Západu natočila rozhovor s Bášarem Asadem. O několik týdnů později byla na ČT 24 dotázána: "Asad podle Vás není diktátor?". Tereza Spencerová odpověděla: "ano, ale ve srovnání s kým?". Díky ní se český čtenář mohl dozvědět o tom, jak to skutečně v Sýrii vypadá. A nejen v Sýrii, měla ráda celý arabský svět.
Nad knihou Devadesát tři
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
V některých případech nám román může povědět o historii více, než odborná publikace. Victor Hugo události let 1789 – 1793 velmi pečlivě studoval. Od svých rodičů znal dobře oba znepřátelené tábory: royalisty i stoupence revoluce. Zatímco jeho otec byl generálem francouzské revoluční armády, jeho matka obdivovala povstalce, kteří ve Vendée bojovali se zbraní v ruce za obnovu monarchie a tradiční křesťanské hodnoty.
Poprava Ludvíka XVI. 21. ledna 1793. Zdroj zde.
Rozdělená společnost
Dnes často slyšíme o rozdělené společnosti. V roce 1793 byla Francie rozdělena ještě hlouběji a ostřeji. Revoluce neponechala ze starých hodnot téměř nic. Král, šlechtické tituly, kláštery – to vše bylo odstraněno, král popraven. V řadě klášterů byli v roce 1793 popraveni všichni řeholníci a řeholnice. Církev, jako jeden ze symbolů sterého světa, měla zmizet. Názvy měsíců byly změněny, sedmidenní týden byl prodloužen na desetidenní. Majetek šlechty a klášterů byl zabaven a rozdělen mezi rolníky. Revoluce hledala své nepřátele, a gilotina se téměř nezastavila. V prosinci 1793 vydalo revoluční Direktorium rozkaz vyvraždit ve Vendée obyvatele v 778 farnostech.
11.9.2001 a krátké video, které může změnit váš pohled na současný Západ
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Fake news a informační válka, toho je dnes všude plno, a někdy je těžké, dobrat se pravdy o nedávných i dávnějších událostech. Například let MH 370 společnosti Malaysia Airlines. Co se 8. března 2014 stalo nad Indickým oceánem, se možná nikdy nedozvíme.
Zdroj: AE911TRUTH.ORG
Někdy je ale poměrně snadné událost vyhodnotit, a oficiální tvrzení vyvrátit. 11.9. došlo v New Yorku ke zhroucení dvojčat a budovy číslo 7. U dvojčat měl být důvodem kolapsu náraz dvou dopravních letadel, unesených teroristy. Budova č. 7 se měla zřítit v důsledku požáru kancelářského nábytku a dopadu úlomků pocházejících z dvojčat. Pokud se podíváte na záběry hroutící se budovy číslo sedm, snadno dojdete k závěru, že toto není pád v důsledku požáru, ale že se jedná o řízenou demolici. Ostatně, jak vypadá odstřel staveb při demolici si můžete snadno dohledat také.
Několik vět k volbám do Evropského parlamentu
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
V současnosti čelíme dvěma hlavním hrozbám. Je to islamizace a prosazování extrémně levicové ideologie prostřednictvím globálních elit.
Sídlo Evropského parlamentu ve Štrasburku. Foto: Reuters
Islamizace
Petr Hampl ve své přednášce uvádí, že za 1400 let existence islámu mu padlo za oběť 80 milionů hinduistů, 60 milionů křesťanů a 120 milionů černých afričanů. Mezi muslimy je jistě mnoho statečných a čestných lidí. Vzpomínám si na muslima, který se při přepadení autobusu v Keni zastal svých křesťanských spolucestujících a byl za to džihádisty zabit. Statečnost prokázal i současný pakistánský premiér, když nepodlehl nátlaku demonstrujících radikálů, a dovolil křesťance Asia Bibi tajně opustit zemi. Ta byla původně odsouzena k trestu smrti za rouhání.
Srbské jaro 1999
- Podrobnosti
- Napsal Jaroslav Jána
Je to už dvacet let. Tenkrát jsme skoro všichni věřili tomu, co nám sdělovala média. Srbové prý masakrovali a vyháněli albánské obyvatelstvo, za jehož práva bojovala Kosovská osvobozenecká armáda. Kdo jiný by se mohl zastat Albánců, než USA a jejich spojenci? A tak jsme proti útoku na Srbsko nic neměli.
Bombardování Bělehradu na jaře 1999
Dnes již alespoň někteří vědí, že všechno bylo jinak. Kde hledat informace? Pokud se chcete o Srbsku a jeho dávné i novodobé historii dozvědět více, mohu doporučit knihu profesora Rajko Dolečka „Sága českého lékaře po 92 letech“, která vyšla v roce 2017. Profesor Doleček prožil druhou světovou válku právě v Srbsku, které považoval za svoji druhou vlast. Také o událostech, ke kterým došlo před 20 lety, se v knize často zmiňuje.
Strana 7 z 15
